Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.